Infekční laryngotracheitida (ILT) je akutní, vysoce nakažlivá, herpesvirová infekce kura domácího a bažantů. ILT vyvolává závažné ekonomické ztráty. Onemocnění vyvolává Gallid alphaherpesvirus typu 1 (GAHV-1), který se běžně označuje jako virus infekční laryngotracheitidy (ILTV). Virus se snadno přenáší prostřednictvím infikované drůbeže a kontaminovaného vybavení. Šíření viru napomáhají faktory, jako je nízká úroveň biosekurity, převozy infikované drůbeže a přesuny kontaminované podestýlky. ILT vyvolává těžkou dyspnoe, kašel a respirační šelest. V subakutní formě vyvolává výtok z nosu a očí, tracheitidu, konjunktivitidu a mírný šelest. Diagnostika je založena na analýze PCR v reálném čase a na histopatologii. Pr prevenci jsou nezbytná opatření biosekurity, pro tlumení onemocnění v endemických oblastech na celém světě se však běžně používá vakcinace. Onemocnění se vyskytuje ve většině oblastí světa, kde se intenzivně chová drůbež.
Infekční laryngotracheitida je
akutní respirační onemocnění
drůbeže.
Které vyvolává Gallid alphaherpesvirus
typu 1 (GAHV-1)
neboli ILTV.
Byly identifikovány těžké i mírné
formy onemocnění.
K rychlému stanovení diagnózy
slouží histopatologické vyšetření
trachey a spojivek a analýza PCR.
Intervenční strategie tlumení onemocnění
jsou založeny na opatřeních biosekurity
a na vakcinaci.
Při akutní formě infekční laryngotracheitidy pozorujeme u drůbeže 5 – 12 dnů po přirozené expozici viru lapání po dechu, vykašlávání krvavě hlenovitého exsudátu, chrčení a natahování krku při nádechu. V chovech nosnic je proměnlivým faktorem snížená produktivita. Postižená drůbež je anorektická a neaktivní. Úmrtnost je proměnlivá, může však dosáhnout u dospělé drůbeže až 50 %, obvykle v důsledku okluze trachey kvůli krvácení nebo tvorbě exsudátu. Příznaky většinou odezní po cca 2 týdnech, i když u některých jedinců přetrvávají déle. Kmeny s nízkou virulencí způsobují nízkou nebo nulovou úmrtnost a vyvolávají mírné respirační příznaky a jen mírný pokles produkce vajec.
Po zotavení drůbež virus doživotně přenáší a stává se zdrojem infekce pro vnímavé jedince. V podmínkách zvýšeného stresu může dojít k reaktivaci latentního viru. Infekce se může také šířit mechanicky. Trasování několika epidemií prokázalo, že příčinou šíření byl převoz nakažené drůbeže nebo kontaminované vybavení či podestýlka.
Virus infekční laryngotracheitidy, kašel a lapání po dechu, brojler
Brojleři vykašlávající krvavý exsudát a lapající po dechu, což jsou charakteristické příznaky těžké formy onemocnění.
Virus infekční laryngotracheitidy, středně závažná konjunktivitida, brojler
Středně závažná konjunktivitida v důsledku infekce viru infekční laryngotracheitidy u brojlera.
Virus infekční laryngotracheitidy, mírná konjunktivitida, brojler
Mírná konjunktivitida v důsledku infekce viru infekční laryngotracheitidy u brojlera.
Virus infekční laryngotracheitidy, těžká hemoragická tracheitida, brojler
Těžká hemoragická tracheitida s hlenem v důsledku infekce viru infekční laryngotracheitidy u brojlera.
Virus infekční laryngotracheitidy, mírná hemoragická tracheitida, brojler
Brojleři vykašlávající krvavý exsudát a lapající po dechu, což jsou charakteristické příznaky těžké formy onemocnění.
PCR a histopatologie trachey a spojivek
Akutní forma infekční laryngotracheitidy se vyznačuje přítomností krve, hlenu, nažloutlých kaseózních exsudátů nebo dutých kaseózních odlitků v průdušnici. Mikroskopicky se akutní fáze těžké formy onemocnění vyznačuje nekrotizující tracheitidou s deskvamací epitelu a konjunktivitidou. Mírné formy onemocnění se vyznačují nespojitými krváceninami v horní části trachey a larynxu a mírnou konjunktivitidou.
Diagnózu je možné rychle stanovit detekcí lézí patognomických pro ILT. Jedná se např. o syncytiální formace a intranukleární inkluzní tělíska v trachei a slizničním epitelu spojivek. Tuto diagnózu je možné rychle potvrdit detekcí virové DNA s použitím virově specifických analýz PCR. Pro zavedení promptních kontrolních opatření je nezbytné provést rychlou a přesnou diagnózu onemocnění. Diagnostika začíná rozpoznáním klinických příznaků a makroskopických lézí spojených s onemocněním, i když tyto nejsou v tomto případě patognomické. Laboratorní diagnostika zahrnuje detekci mikroskopických lézí charakteristických pro replikaci ILTV, detekci virové DNA nebo virového antigenu z tkání horních cest dýchacích, a také izolaci viru.
Terénní izoláty a vakcinační kmeny ILTV rutinně odlišujeme PCR amplifikací jedné nebo více genomových oblasti ILTV a následným sekvenováním produktů PCR a analýzou získané sekvence. V poslední době se terénní izoláty od vakcinačních kmenů odlišují přesněji pomocí sekvenční analýzy celého genomu. Volitelným způsobem diagnostiky ILT je genotypizace viru. Analýza genotypu odpovídá na otázku, zda virus pochází z dříve použitých živých oslabených vakcín, zda kmen souvisí s předchozími vzplanutími, anebo zda se jedná o nový terénní kmen.
V endemických oblastech a v chovech, kde se provádí specifická diagnostika, je infekční laryngotracheitida kontrolována pomocí opatření biosekurity a vakcinace. Drůbež je vakcinována živými oslabenými vakcínami a rekombinantními vakcínami s virovým vektorem. Živé vakcíny pocházejí z virulentních izolátů, které byly oslabeny postupným pasážováním v embryích nebo tkáňových kulturách. Tyto vakcíny jsou podávány kápnutím do oka nebo metodami hromadné vakcinace (v pitné vodě nebo postřikem). Rekombinantní vakcíny používající jako vektor virus difterie drůbeže nebo krůtí herpesvirus byly navrženy tak, aby exprimovaly imunogenní proteiny ILTV. Podávány jsou individuálně in ovo, podkožně nebo metodou „wing-web“ (propíchnutí křídla dvojitou jehlou).
ILT nadále významně ohrožuje odvětví chovu drůbeže na celém světě. Účinnější kontroly vzplanutí onemocnění může být dosaženo na základě lepšího pochopení biologie, epidemiologie a patogeneze viru a striktního dodržování biosekurity. Nejúčinnější přístupem ke kontrole a tlumení ILTV je realizace koordinovaného plánu zahrnujícího rychlé stanovení diagnózy, zavedení přísných opatření biosekurity, vakcinační program, použití technologie GIS, správné postupy čištění, dezinfekce a vytápění hal a intenzivnější komunikace mezi vládními úřady a chovateli.
V regionech s endemickým výskytem ILT se odvětví komerčního chovu drůbeže potýká se ztrátami v řádu milionů dolarů.
Příčiny ztrát u brojlerů:
zpožděný růst
nedostatečná uniformita
vyšší úmrtnost
horší konverze krmiva
vyšší procento úhynů po převozu nebo úhynů ve zpracovatelských závodech
vyšší procento konfiskací kvůli synovitidě
U rodičů a nosnic:
zpožděný růst v odchovu
nedostatečná uniformita
vyšší úmrtnost
nízké vrcholy produkce, ztráty na produkci vajec
a vyšší incidence „respiračního komplexu“ v důsledku působení komplexu
bakteriálních a virových patogenů, vakcinačních virů, prachu, čpavku a imunosuprese.
CZ-INX-210500004